Kolik místa máme k dispozici pro postavení skleníku?

Je samozřejmé, že na malou zahrádku si těžko postavíte obrovský skleník, takže tím prvním limitujícím faktorem bude velikost místa, kde má skleník stát (výběru místa pro skleník se věnujeme v samostatném článku).

Skleník se musí „vejít“

Málokdo má zahradu o velikosti letiště, aby při výběru velikosti nebyl omezovaný místem. Většinou se skleník musí vejít na místo, které jste vybrali s ohledem na další využití zahrady, okolní stavby apod. Skleník sám je na výběr místa dosti náročný, rozhodně ho nejde jen tak někam „zastrčit“ (měl by k němu být pohodlný přístup, vadí mu stinné i větrné místo, sám nesmí stínit ostatním rostlinám na zahrádce atd.)

Dostanete-li se do situace, že místo je pro postavení skleníku malé, doporučujeme ještě jednou se rozhlédnout, jestli nenajdete nějaké šikovnější větší místo, abyste nemuseli volit kompromisní menší velikost skleníku. Někdy je také možné změnit uspořádání záhonů, vykopat nepotřebný keř, obětovat kus trávníku apod. Prostě vyhnout se zmenšování za každou cenu. Pamatujte, jednou zmenšený skleník v budoucnu budete jen velmi těžko zvětšovat!

Úprava velikosti skleníku

Dojde-li nakonec na zmenšování velikosti, je vhodnější skleník zkrátit než ho zužovat. Opticky i pouhé zúžení skleníku o půl metru vyvolá zdání, že skleník je menší o polovinu. Naopak zkrácení o 60 cm někdy pouhým okem ani nepoznáte.

Co budeme ve skleníku pěstovat

Skleník se dá využívat pro pěstování různých druhů rostlin, které mají různé požadavky na prostor. Z toho je třeba vycházet. (Ne vždy je to ale jednoznačná záležitost – třeba mezera mezi rajčaty může být metr nebo 20 cm; záleží, jak moc je „namačkáte“ na sebe :-) Jste-li např. kaktusáři, velikost skleníku určíte snadno podle počtu kaktusů ve vaší sbírce, kterou budete do skleníku umisťovat.

Pěstování zeleniny ve skleníku

Chcete-li ale ve skleníku pěstovat zeleninu, je třeba si rozmyslet jaké druhy zeleniny a v jakém množství budete pěstovat. A těch druhů je velká řada. Záleží také na klimatických podmínkách – v některých oblastech je možné pěstovat rajčata venku, jinde je nutné umístit je do skleníku. Kromě rajčat budete chtít mít ve skleníku zřejmě i papriky a salátové okurky, zjara určitě salát, ředkvičky, kedlubny a možná taky muškáty na balkon. V dnešní době je populární pěstovat ve skleníku i dříve netradiční rostliny, např. vinnou révu, melouny, mátu…

Výpočet místa zabraného rostlinami

Ideální je si to všechno předem sepsat, co chcete pěstovat, mrknout se do odborné literatury a zjistit potřebu místa pro jednotlivé rostliny. Pak tak trochu věštecky zapřemýšlet nad otázkou vypěstovaného množství, a když to všechno vynásobíte a sečtete, měla by vám vyjít potřebná pěstební plocha. A ta určí i potřebnou velikost skleníku.

Obava, abyste to s tím množstvím nepřehnali

Co se množství vypěstované úrody týče, není třeba se obávat, že byste vaše výpěstky vyhazovali na kompost. Ne každý je pěstitelským šampionem, občas se nezadaří, neurodí, sem tam se o úrodu podělíte s hmyzími sousedy, takže málokdy budete mít těžkou hlavu s nadměrnou úrodou. A i kdyby… je pravda, že nejednu rodinu přebytek vypěstované zeleniny donutil ke zdravějšímu způsobu stravování. A to taky někdy není k zahození.

Na co nám síly a čas stačí?

Při pěstování ve skleníku, bohužel, platí úměra, že čím větší skleník, tím více práce v něm. Je proto dobré, když při výběru velikosti uvážíte, zdali všechnu tu práci, co vás čeká, zvládnete. A pokud usoudíte, že už nejste nejmladší nebo tolik času na skleník nemáte, přizpůsobíte tomu i velikost skleníku.

Pomocníci na práci

Mohli byste také namítnout, že rozloha zahrádky je přeci pevně daná, takže větší skleník vám zároveň zmenší venkovní záhony a práce s pěstováním nepřibude.

Je to slovo do pranice – někdo tvrdí, že ve skleníku se daří lépe nejen rostlinám, ale i plevelu, jiní zase mají zkušenost, že prostor ve skleníku je lépe chráněn, takže tam tolik plevelu neroste. Vyzkoušejte a uvidíte :-)

Kolik peněz chceme za skleník utratit?

Na závěr nám zůstala finanční otázka, i když je jasné, že peníze jsou při rozhodování vždy až na prvním místě.

Vyplatí se investovat do skleníku?

Člověk si někdy vybere skleník, už už vidí, co tam všechno vypěstuje, a nakonec zjistí, že jeho finanční možnosti na vysněný skleník nestačí. Bohužel, ceny skleníků jsou dnes oproti minulosti mnohem vyšší a skleník je třeba brát spíše jako koníček než jako zdroj úspory v domácnosti.

Máte-li omezený rozpočet, můžete se pokusit snížit cenu zkrácením délky skleníku. I když to žádnou horentní úsporu nepřinese, někdy nám to pomůže vejít se těsného rozpočtu. (Řešením je i omezení příslušenství, které je často možné dokoupit, až došetříte.)

Vyplatí se ušetřit na kvalitě skleníku?

Vysoká cena vybraného skleníku by vás mohla svádět k tomu, abyste místo na velikosti ušetřili na kvalitě. To není moc rozumné. Někteří výrobci sice nabízejí stejně velký skleník za nižší cenu, ale tyto levnější skleníky bývají ošizené a vyrobené z méně kvalitních materiálů, nejsou odolné vůči počasí a hlavně – mají jen omezenou životnost. Za několik let pak budete muset kupovat další skleník (a utrácet další a další peníze). "Levný" skleník se vám tak nakonec pěkně prodraží. Co je ale ještě horší – dost často vám přinese i zklamání ve vašem pěstitelském úsilí. A jak známo, radost z pěstitelských úspěchů je prostě k nezaplacení! (Za peníze kupujete skleník, radost z pěstování máte zadarmo :-)